Všechny známe muže, který se na první pohled zdá být laskavým a pečlivým člověkem. I přesto, že by z něj byl skvělý partner, zůstává ve friend zóně, tedy bereme ho jen jako kamaráda a nic víc. A možná děláme dobře.
Nadělá více škody než užitku
Nice guy syndrom je syndrom týkající se muže, na první pohled působícího laskavě a pečlivě. Splní, co vám na očích vidí, je pozorný a dává. Dává až příliš, na úkor sebe a svých potřeb. Syndrom milého chlapa není zdravým způsobem, jak existovat a navazovat a udržovat vztahy. O tom se přesvědčil také rodinný a manželský terapeut Robert A. Glover, který k nim patřil.
Milý chlap? Už nikdy víc!
Robert A. Glover byl přesně tím mužem, který se maximálně obětoval pro manželku. Dělal všechno proto, aby byla spokojená, avšak i tak nezabránil rozvodu. Co udělal špatně? Glover na to přišel – byl milým. Milým mužům, který však nestál na vlastních nohách, neuměl se za sebe a své názory postavit, vyhýbal se konfliktu a nikdy neřekl, co mu vadí a co chce. Nebyl tedy partnerem, od kterého by se dala očekávat mužnost či maskulinní rysy. Podřizoval se, ustupoval, až ztratil v očích ženy respekt.
Úcta pramení z poznání, že druhý člověk má pevné zásady, za kterými si stojí. Znamená to, že má vlastní názor, který prezentuje, zároveň však respektuje názor partnera a poté vzájemně hledají kompromis a řešení situace. Toto Glover nesplňoval. Zkoumal proto chyby, kterých se dopustil. Výsledkem je kniha No more mr. nice guy (zakoupíte v českém překladu Řádce pravého muže).
Definice nice guy syndromu
Ve své knize popisuje syndrom milého chlapa. Jeho prvotním cílem je dělat šťastné druhé, ačkoli jeho vlastní život a vztahy jsou v troskách. Lidem mluví jen to, co je potěší a chtějí slyšet. Je to manžel, který dohání svou ženu do šílenství odmítáním konfliktu a vyjádření vlastních názorů a myšlenek.
Milého chlapa charakterizuje podřízenost, ustupuje druhým, kvůli čemuž ho patřičně využívají. V první řadě hledá přijetí od okolí, proto plní potřeby druhých na úkor vlastních. Nikdy neodmítne, staví se do pozice oběti. Glover to nazývá ztrátou přirozené maskulinní energie. „Rádi dávají. Rádi řeší. Jsou pečovateli. Ale je rozdíl mezi péčí a péčí,“ říká Glover.
Opatera znamená, že na oplátku očekáváme nějakou odměnu, v případě milého chlapa to je sex, láska, náklonnost či vztah. Ale nestarají se z dobroty srdce, ale z pocitu viny či studu. Jsou přesvědčeni, že je nelze milovat, proto to kompenzují přílišnou milotou ve víře, že se jim láska vrátí.
Hrát si na někoho jiného, tlumit přirozenost
Syndrom milého muže se týká chlapů, kteří jsou přesvědčeni, že je nevhodné být sám sebou. Věří, že budou milováni a akceptováni jen tehdy, stanou-li se těmi, jakými je okolí chce. Skryjí ty stránky a charakterové rysy, které podle nich vyvolávají u druhých negativní reakce.
Z toho důvodu učiní vždy druhým po vůli, jsou milí – a na základě toho si myslí, že mají právo na romantický vztah s každou, k níž se chovají mile. Pokud je žena odmítne, jsou vrcholně uraženi. Pokud jsou odmítnuti a uvrženi do zóny „navždy jen kamarád“, snaží se kompenzovat přílišnou slušností a milostí to, co si myslí, že je příčinou jejich single života – jinými slovy používají laskavost, aby nahradili to, o čem jsou přesvědčeni, že jim chybí .
Jak poznáte, že trpí syndromem milého chlapa?
Nemusíte být geniální behaviorální psycholog, abyste viděli varovné znaky na první pohled. Muž, trpící tímto syndromem je obvykle příliš stydlivý. Nedokáže být asertivní, vyjádřit, co skutečně cítí a myslí si, v podstatě se chová tak a říká jen to, čím se vyhne konfliktu a čím se vám zlíbí.
Na první pohled se může zdát být gentlemanem, ovšem pozor – pod pokličkou se skrývá něco horšího. Glover vysvětluje, že tito muži ve skutečnosti nejsou milí. Naopak automaticky očekávají, že jim laskavost zajistí vztah, lásku či sex. Psycholog Jesse Marczyk souhlasí. „Tito muži nejsou obvykle atraktivní, proto se to snaží kompenzovat investováním do ženy. Jinými slovy používají milotu aby kompenzovali to, co jim jinde chybí.“
Příčiny syndromu milého chlapa
Glover ve své knize vysvětluje, co stojí za zrodem syndromu. Příčinou je podle něj nepřítomnost mužského vzoru během vývoje dítěte. Glover připomíná, že sice to není pravidlem, avšak charakteristické znaky se shodují u všech, kdo syndromem trpí – a tím je zejména chyba ve výchově.
